Cookies
Potřebujeme Váš souhlas k využití jednotlivých dat, aby se Vám mimo jiné mohly ukazovat informace týkající se Vašich zájmů. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko „OK“.
Přivezli jste si domů štěňátko a přemýšlíte, jak s ním začít správně pracovat? Neztrácejte čas, výcvik totiž začíná hned! V článku zjistíte, jak naučit štěně základním návykům, aby bylo poslušné a spokojené. Poradíme vám, jak předejít běžným chybám, kdy a jak ho zvykat na samotu a jak vychovat štěně skutečně efektivně. Připravte se na praktické tipy, které vám usnadní první kroky ve společném životě.
Kdy a jak začít s výcvikem štěněte
Na to je jednoduchá odpověď: HNED! Už od prvního kroku, kterým vejde štěňátko k vám domů, začíná výchova. Záleží na tom, zda jste nechali štěně projít dveřmi první, nebo ho přinesli v ruce. Ač se to zdá jako maličkost, je to velmi podstatná věc.
Výcvik není jen o drilu povelů a správného chování. Začátky jsou o tom, aby štěňátko vědělo, že se doma nevenčí, že se neleze na stůl a že má své vlastní místo, kde bude dostávat granulky. Všechny tyto situace mu musíte vysvětlit. Důležité je, abyste pravidla měli nastavená od začátku a dodržovali je. Pokud pejskovi 2x dovolíte skočit na gauč a potřetí za to bude trestaný, tak opravdu nepochopí, co udělal špatně.
-
Co byste měli mít promyšlené, než si přivedete štěně domů:
- Bude spát v posteli?
- Může chodit domů?
- Budeme mít klec/pelíšek?
- Může na gauč?
- Bude jíst granulky, nebo maso?
- Umožním mu přístup do celého bytu?
Pokud si něčím z toho nejste jisti, není zatím vhodný čas přivést si domů psa. Pes musí mít od začátku nastavená pravidla. Pokud se budou měnit, může být pes zmatený a nervózní z vašeho chování, což vede k agresi.
Potřebuje štěně základní návyky a rutiny?
Stejně jako děti, i pejsci potřebují své rutiny. Ač to člověku nepřijde, jsou schopni si na ně zvyknout velmi rychle a budou u misky stát připraveni přesně v 7:00, tak jako každý den předtím. Pes má rád pravidelnost. Může si podle toho naplánovat den. Jakmile přijdete jeden den v týdnu z práce o několik hodin dříve, uvidíte, že pejsek bude najednou unavený, protože nenaspal svých pravidelných 10 hodin spánku.
● Krmení: Štěně by mělo vždy dostávat jídlo na stejném místě a v podobném čase. Ideální je mu dát misku do klece, kde si dá následně šlofík. Místo si tak spojí s příjemnou činností a bude tam chodit rádo. Dávejte pozor na to, aby byl po najezení pejsek v klidu. Ze začátku by štěňátko mělo jíst až 5x denně. V dospělosti je dobré zůstat u krmení 2x denně.
● Venčení: Základní návyky hygieny by štěně mělo znát již od chovatele. V prvních dnech mu s tím ale budete muset pomáhat. To znamená brát ho ven hned po skončení nějaké aktivity. Po hře, před jídlem nebo například hned jak se probudí. Ze začátku musíte myslet za něho. Pokud se pejsek naučí, že se čůrá jen venku, máte vyhráno.
● Spánek: I když se to nezdá, takové 2měsíční štěně by mělo spát i 18 hodin denně. Naučte ho odpočívat na jednom jeho místě. Později si díky tomu samo řekne, kdy si potřebuje zdřímnout. Pro miminko je ideální klec. Jak pro jeho bezpečnost, tak i bezpečnost vašeho bytu. Místečko by mělo být na takovém místě, kde je klid, teplo a bez průvanu.
Nácvik samoty: Mohu nechat štěně doma bez dozoru?
U nových členů domácnosti je důležité, aby uměli být sami. Do práce nebo školy prostě chodit musíme. Jak to ale zvládnout s co nejmenším stresem?
Pokud si domů vezete nové štěně, nemělo by být samo hned první den. Pro takové mimino je třeba 8 hodin opravdu dlouhá doba. Zvykat by si mělo postupně. Pokud si můžete prvních pár dnů vzít volno, je to určitě krok správným směrem. Avšak i když jste s ním doma, nebuďte s ním 24/7. Nechte ho v jiné místnosti a dojeďte si na nákup. Nebo například můžete vyprat či uklízet. Jde nám o postupné zvykání. Minuty a potom hodiny můžete postupně prodlužovat, až prcek zvládne celou vaši směnu.
U těchto kroků buďte velmi opatrní. Někteří jedinci mohou mít sklony k separační úzkosti. V dnešní době je u pejsků čím dál častější. Už jen kvůli tomu, že lidi berou psy jako děti. Jsou na ně natolik vázaní, že pejsek nezvládne odchod svého páníčka. Separačka se může projevovat různými znaky. Nejběžnější projevy jsou ničení bytu, průjmy nebo třeba drbání. Pokud se vám chování vašeho čtyřnohého parťáka nebude zdát, nebojte se navštívit svého veterináře a poradit se o dalším postupu. Čím dřív na tuto poruchu přijde a zaměříte se na ni, tím lépe.
Jak vychovat štěně k poslušnosti
Pojďme se společně podívat na základní cviky, které by mělo každé štěně ovládat. Začneme tím nejdůležitějším: přivolání. Povel ke mně a následování pána je nejdůležitější pro budoucí společný život. Skvělým pomocníkem při nácviku tohoto povelu je stopovačka. Vymakané vodítko, které měří i několik metrů. Pejsek se od vás může dostatečně vzdálit, ale přitom ho budete mít stále pod kontrolou.
Dalším prvkem, který se učí mezi prvními, je sedni. Lehký cvik, který pochopí každý pes během pár minut. Stačí pejskovi uhýbat pamlskem směrem nahoru před obličejem a nový trik je na světě.
A co takhle lehni? Povel, který se hodí pro odložení (povel “zůstaň”). Díky hře pro prcka není těžké se tento povel naučit. Stačí ho jen navádět rukou k zemi a odměňovat ve správnou chvíli. Věřte nám, že pokud bude váš pes dobře umět povel lehni, budete za to v budoucnu vděční.
Odložení – zůstaň: Pro štěňátko už trošku složitější aktivita. Musí při ní být v klidu a soustředit se. To ne každý mrňous dokáže. Proto je tento povel dobré učit po nějaké činnosti. Po hře nebo na konci tréninku. Ze začátku u pejska stůjte a jen říkejte vámi zvolený povel. Následně můžete odejít o krok a postupně vzdálenost přidávat. Nakonec zjistíte, že jste mazáci v odkládání. Nezapomeňte pejska vždy z odložení vypustit povelem (třeba “volno”). Jen tak pochopí, že může odejít, až když to vy řeknete.
Proč je socializace štěněte důležitá?
Slyšeli jste už někdy o pojmu socializace? Jedná se například o socializační procházky nebo trénink. Principem je, že štěně poznává něco nového. Šokem pro něj může být i auto nebo třeba kolo, pokud ho nikdy nevidělo. Začít můžete tedy třeba před domem a postupně zvyšovat obtížnost. Pokud uvidíte, že pejsek nemá s rušivkami žádné problémy, můžete se začít přibližovat k centru města. Vždy mějte po ruce pamlsky a nezapomeňte odměnit každé správné chování. Pejsek si tak rychleji spojí, co po něm vlastně chcete.
Dávejte však pozor na různé etapy vývoje. Ne každé období je vhodné na socializaci. Psi od narození prochází několika fázemi vývoje. Měli bychom jim tedy dopřát v každé kapitole to, co právě potřebují.
6 jednotlivých fází vývoje psa:
● Neonatální období – prvních 14 dnů, tedy těsně po narození. Mimina jsou zatím slepá a hluchá a jejich život závisí na jejich mamince.
● Tranzitivní/přechodové období – 15.–28. den nastává první otevírání očí a objevování nových zvuků doprovázejí i první krůčky.
● Socializační období – od 4. týdnu začíná seznamování s novými lidmi a ostatními psy ze smečky. V toto období jsou vhodné první návštěvy.
● Juvenilní období – od 3. měsíce věku – pejsek se začíná učit a zvykat na nový život u páníčka.
● Puberta – od 6 měsíců – zjišťování pozice v rodině (ve smečce). Časté “zvlčení” a pokusy o dominanci.
● Dospělost – u fen nastává po prvním hárání. Celkově přichází kolem 9. měsíce.
2 senzitivní období vývoje psa
Každý chlupáč si během dospívání projde obdobím, kdy je najednou plný odvahy, ale taky chvílemi, kdy mu svět přijde trochu děsivý. Právě tyto fáze mají obrovský vliv na jeho povahu, a proto je dobré přizpůsobit výchovu tomu, co váš parťák zrovna prožívá. Když štěně zvědavě objevuje nové věci nebo se naopak stáhne do sebe, potřebuje vaši podporu, aby z něj vyrostl vyrovnaný a spokojený pes.
● Období zvýšené odvahy
● Období strachu
Období zvýšené odvahy
Toto období má u psa více fází. První nastává ještě u chovatele, a to ve věku 5. týdne. Štěňátko začíná být více zvědavé. Leze všude možně a poznává nová zákoutí. Očichává hračky a dává zabrat jak mamině, tak i sourozencům.
Druhá fáze nastává zhruba od 3. měsíce. V tomto věku může být štěně již plně očkované a je ideální období na socializaci. Pejsek je odvážný a zvědavý, takže moc rád pozná nová místa a lidi. Toto období trvá zhruba do 6. měsíce. V tomto stádiu je pes doprovázen i sníženým pudem sebezáchovy. Pouští se tedy i do věcí, kterým by se jindy vyhnul. Měli byste být tedy ostražití vůči úrazům a různým zraněním.
Období strachu
Tato nedílná fáze života má dokonce tři intervaly. První začíná při příchodu pejska do nového domova. Je odtržen od dosavadní rodiny. Nevídá svoji maminku ani sourozence. Prostředí je také nové, takže je logické, že pejsek bude vykulený a bude na vše dávat pozor. V tomto období je dobré pejska zvykat pouze na části domu a členy rodiny.
Druhá éra strachu přichází zhruba v 8. měsíci života psa. Většina psovodů si ji bohužel neuvědomuje. Z jejich strany přijdou tedy časté údivy, co se psovi děje, kdo mu ublížil, nebo jakou situací byl ovlivněn. Mnohdy to ani vysvětlení nemá. Jen si je pes sám v sobě nejistý. Musíte mu být tedy velkou oporou a za jeho projevy nejistoty ho rozhodně netrestat. Měli byste se vyhnout i zásadním životním změnám, jako je třeba stěhování nebo dlouhé cestování. Vyvarujte se i nepříjemných setkání s cizími psy. Mohlo by to vést ke strachu a agresi.
Poslední kapitola strachu se projevuje na prahu dospělosti. Pejsek sám v sobě bojuje s větší dávkou hormonů a snaží se se svým dospíváním nějak poprat. U fen se to pojí s háráním. Může začít být více dominantní nebo si zkrátka hlídat svoji smečku. Dopřejte proto psovi vaši podporu a nenuťte ho do nových seznamování.
Nezbytná výbava pro štěně
Připravujete se na svého prvního pejska a jste nervózní, zda máte vše? Mrkneme na to společně.
● Misky – minimálně dvě, jednu na jídlo a jednu na vodu.
● Pamlsky – spoustu kvalitních pochoutek, které prcek ocení při cvičení.
● Krmivo – správný chovatel by vám měl dát vzorek krmiva, na které je štěně zvyklé.
● Hračky – těch není nikdy dost, kousací, pískací, přetahovací nebo třeba lízací. Čím víc, tím líp.
● Pelíšek – polštář nebo matrace, která bude jen jeho a bude si zde moct odpočinout a cítit se v bezpečí.
● Pamlskovník – na procházce potřebujete všechny ruce na štěně. V jedné hračka, v druhé pamlsky, v další vodítko a ještě potřebujete mít místo na telefon.
● Obojek s vodítkem – nikdo nechce pořizovat nový každý měsíc. Proto je ideální takový obojek, který můžete posunovat a mít na něm jméno s telefonem, kdyby si pejsek odběhl.
● Kšíry – zvykat by si na postroj mělo štěňátko již od mala a ideálně, když s ním i poroste.
Pokročilý výcvik psa a přechod do dospělosti
Pokud plánujete s vaším pejskem do budoucna nějaký psí sport, začít se vyplatí už v jeho raném věku. Základy jsou klíčové, ať už jde o práci s targetem, nebo o to, aby váš pes uměl ovládat všechny čtyři nohy. Najděte si v okolí zkušeného trenéra, který vám pomůže hned od začátku, protože například u agility budete potřebovat víc než jen překonání koštěte. Učení složitějších povelů nejenže posílí disciplínu a zlepší fyzickou kondici vašeho pejska, ale také přispěje k lepší vzájemné důvěře a upevní váš vztah. Pravidelný trénink je skvělý způsob, jak se navzájem lépe poznat.
3 nejčastější chyby při výcviku psa a jak se jim vyhnout
● Časté trestání – pokud štěně jen potrestáte za jeho chybu a neukážete mu, jak by se mělo chovat, těžko si spojí, co bylo špatně a co dobře. Pes si tedy neuvědomí, jak se má příště chovat. Bude se jen bát, že ho znovu pokáráte. Odměňte ho tedy hned, jak vám nabídne chování, které po něm chcete.
● Špatné načasování – pokud pochvalu nebo trest neodhadnete ve správný čas, podpoříte chování, které jste vlastně nechtěli. Musíte tedy být ve střehu a reagovat adekvátně.
● Změny povelů a pravidel – pes je tvor, který potřebuje mít systém a pravidelný režim. Pokud začnete najednou měnit povely, bude zmatený a nebude vědět, co po něm žádáte. To samé platí i s krmením nebo zakazováním věcí, které mohlo štěně do teď dělat. Mějte tedy stejné požadavky od začátku až do konce.
Suma sumárum: Důležité je psa motivovat pozitivně, výcvik spojit s hrou a hlavně kvalitními lahodnými pamlsky, kterými ho včas odměníte. Proto každý správný pejskař má za pasem pamlskovník.
