Potřebujeme Váš souhlas k využití jednotlivých dat, aby se Vám mimo jiné mohly ukazovat informace týkající se Vašich zájmů. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko „OK“.
Pořizujeme nového psa
Uvažujete o novém členovi domácnosti? Možná máte doma seniorního psího parťáka a rádi byste mu pořídili kámoše. Máme pro vás tipy na to, co teď frčí, co pořídit do začátku, co vám ulehčí první dny a na co nezapomenout. Ať už se jedná o štěně nebo o dospělého chlupáče.
Mít co jíst
Základem výbavy je miska na vodu a krmení, úměrná velikosti štěněte. Může vám stačit obyčejná plastová, do budoucna je ale určitě lepší nerezová, ideálně se stojánkem proti posouvání. Většina psů totiž jinak s miskou obejde celou místnost, než ji vylížou k vlastní spokojenosti. Pro dospělé větší psy je pak praktická miska na podstavci, která je umístěná výše nad zemí (přiměřeně k výšce psa).
Na vodu se doporučuje miska keramická, protože z kovové misky se do vody uvolňují ionty, které mohou měnit chuť a vlastnosti vody.
Nezapomeňte si pořídit i misky na cestování, které jsou skladné a velmi praktické. Budou se vám hodit.
Mít kde spát
Dalším nezbytným bodem je pohodlný pelíšek. Dobře si předem promyslete, kam ho umístíte. Pro nově příchozího psa by měl poskytovat pocit bezpečí a klid. Takže by neměl být uprostřed všeho dění, ne u topení ani v průvanu a zároveň by neměl být v zastrčeném temném koutu. Někteří pejsci jsou víc vystresovaní a ocení pelíšek ve tvaru boudy, kam se schovají celí (obzvláště, pokud máte doma další psy nebo malé děti). Pelech by měl být dobře vypratelný a velký tak, aby se do něj pes vešel na délku i když se vleže pohodlně natáhne.
Klidně pořiďte pelíšky dva a rozmístěte je různě po bytě. Třeba jeden k posteli a jeden do obýváku. A to i v případě, že chcete, aby váš parťák spal s vámi posteli. I tak ocení vlastní pelech, kam si vleze, když bude chtít klid. Vy jej oceníte například při cestování, kdy bude mít chlupáč jasno v tom, kde je jeho místo.
Začínáme s vodítkem
Malé štěně na vodítko obvykle ještě nebývá úplně dobře zvyklé. Doporučujeme rozhodně pro začátek nevodit pejska na natahovacím flexi vodítku – díky samonavíjecí vlastnosti si pes neuvědomí, kdy tahá a naučíte ho do budoucna krásně tahat. Na prozkoumávání světa je skvělé delší vodítko, na kterém má psík větší svobodu, ale neztratíte nad ním kontrolu (ideálně stopovačka). Pro naučenější chlupáče je pak skvělé přepínací vodítko, které lehce přizpůsobíte situaci – na kratší vzdálenost u nohy do ruchu velkoměsta, pro případ potřeby lze přenastavit na různou délku (2m nebo 3m).
S vodítkem nikdy necukejte! Pes si negativní zážitek cuknutí spojí s vodítkem a do budoucna bude tuhnout stresem, kdykoliv ho na vodítko připnete. Zničíte si u něj důvěru a naučíte ho „před vodítkem“ táhnout pryč do bezpečí.
Obojek nebo postroj?
Pro úplně malá štěňata je ideální obojek vhodné velikosti. Jakmile trochu poporoste, pořiďte parťákovi raději postroj, který je šetrnější k jeho krční páteři. Správně zvolený postroj psovi neškodí a nepřekáží ve vývoji. Nesmí mu ale omezovat pohyb lopatek nebo mu stlačovat dýchací trubici. Nejlepší je, když je pes zvyklý na obojek i postroj a umí hezky chodit na obojím.
Hračky a kousání
Tak jako lidé, i štěňata mění mléčný chrup za trvalý. Toto období (mezi 4. a 7. měsícem) obvykle provází intenzivní touha něco kousat. Skvělé jsou proto hračky pro štěňata, které jim poskytnou úlevu. Pozor, dokud nenaroste pevný, trvalý chrup, se štěnětem se při hře přetahujte raději jen velmi jemně a opatrně.
Pravidelný režim je důležitý
Psi potřebují pravidelný režim. Jistota, že se vstává ve stejnou dobu, nejprve se jde ven, pak snídaně (nebo naopak), pak jde páníček pryč. Přijde, dělá stejné věci a vnáší do dne řád, to je pro psa nesmírně uklidňující. Pomáhá to dospělým i štěňatům. Po příjezdu domů rovnou začněte vybraný řád provozovat. S malým štěnětem choďte ven nejprve i v noci, aby opravdu pochopilo venčení venku a všechny ostatní úkony opakujte s železnou pravidelností. Malé štěně potřebuje zpravidla krmit 4-5x denně. Berte ho pravidelně na procházky, hrajte si ve stejnou dobu. Uvidíte, že si u vás rychle zvykne.
Nezapomínejte už od prvního dne štěně zvykat postupně na samotu. Chvíle o samotě pozvolna prodlužujte, po minutách. Předejdete tak palčivému problému většiny pejskařů – separační úzkosti, která když vznikne, špatně se odbourává. Zbavit psa separační úzkosti je často běh na několik měsíců i let.