Jak si vybrat plemeno?Jaký pán, takový pes. Jenže jak si vybrat toho pravého psa, který k vám přesně zapadne? A kde ho vlastně sehnat? Poradíme ideální plemeno psa pro začátečníky i na co si dát při samotné koupi pozor. Genetika ovlivní jen něcoNěkdy prostě otevřete atlas psů. Někdy potkáte životní psí lásku v parku a někdy dlouze hledáte a nemůžete se rozhodnout. Hned na úvod je třeba podotknout, že každé plemeno má sice určité povahové predispozice, ale velkou část toho, jaký pes bude, tvoří výchova a výcvik, který mu dáte. I z bernského salašnického psa může být skvělý obranář a hlídač. A nebo z yorkšíra sportovec, pro kterého budete potřebovat spoustu hraček.  Musíte vědět, co chceteNejprve si musíte uvědomit, co od psa očekáváte a chcete. Klidně si to sepište na papír. Chcete chodit na hory? Nebo hledáte parťáka na gauč, který vydrží dlouhé hodiny doma sám? Možná toužíte ve svém životě něco změnit a začít se víc hýbat, takže máte chuť vyzkoušet nějaký psí sport. Je důležité si uvědomit, jestli chcete parťáka do rodiny s dětmi (a jestli chcete štěně k malému dítěti nebo už jsou děti větší), jaké máte zkušenosti a časové možnosti. Pokud pracujete víc jak 10h denně, asi nebudete mít úplně chuť rozčesávat několik hodin týdně srst plemene náročného na údržbu… Ideální pes pro začátečníkyExistují plemena, která jsou natolik lidumilná a chápavá, že jsou vhodná i pro pejskaře s minimem zkušeností. Patří mezi ně třeba zlatý retrívr, kavalír king charles španěl, yorkshirský teriér, pudl (i když ten vyžaduje pravidelnou údržbu srsti) nebo bišonek. Podle posledních výzkumů menší psi mají lépe cvičitelný mozek, chcete-li se vrhnout na výcvik a trénink. Větší plemena jsou ale vyrovnanější povahy. Pár tipů o plemenechObecně se dá říci, že ovčácká plemena milují práci a potřebují zaměstnat hlavu. Stejně jako nejinteligentnější kolie, se kterými je důležité se něčemu věnovat (třeba pasení ovcí), aby nezkoušely vymýšlet hlouposti. Lovecká plemena (včetně oblíbeného výmarského ohaře) nejsou šťastná zavřená x hodin doma a když už jsou venku, často je jejich přirozený lovecký pud nutí honit, co se dá. Poslední výzkumy ukazují, že všichni příslušníci teriérů jsou jednak paličatí a tvrdohlaví, jednak více podezíraví vůči lidem a nemusí jim důvěřovat stoprocentně, jako jiná plemena. Bull psiMezi teriéry patří i americký stafordšírský teriér a stafordšírský bulteriér. Ti jsou sice šlechtení pro bezmeznou lásku k lidem, často to ale znamená, že nejsou tak přátelští k ostatním psům nebo potencionálním „narušitelům smečky“, takže je s nimi potřeba umět pracovat na socializaci a komunikaci mezi psy (abyste neměli problém projít kolem plotu se sousedovic psem). Z toho důvodu je nutná větší sebedisciplína a důslednost. Tip: Pokud hledáte do začátku skvělý pamlskovník, okoukněte ten náš. Kromě krásné designu je jeho přední kapsa neprosákavá a skvěle sedí na těle, takže z něj pamlsky nevypadávají. Pouze pro zkušenéMnohaletí chovatelé potvrzují, že některá plemena nejsou pro nezkušené pejskaře vůbec vhodná. Jako třeba saarlosův vlčák nebo československý vlčák, rotvajler, kavkazan, cane corso nebo akita inu. Jsou to plemena s velmi specifickými genetickými předpoklady a složitou povahou, takže vyžadují od majitelů velkou míru empatie a ochoty s nimi nějak pracovat. Pokud vás lákají právě tato plemena, zkuste si o nich nejprve popovídat s jejich chovateli. Velikost psa hraje roli Pořizujete si prvního psa a nemáte představu nad rozpočtem?Nevadí! Pojďme si říct kolik jaký pejsek může stát. Pokud zvolíte malé plemeno, je jasné, že zaplatíte za jídlo a pamlsky méně než za bernardýna. To samé platí i třeba u vodítek a jiných popruhů. Samozřejmě čím míň materiálu, tím menší cena.  Teď to pojďme vzít z hlediska zdraví. Pokud volíme většího psa, může zde nastat problém s kostrou. Přeci jen nosit na nožkách tolik kilo není sranda. Pokud nastanou problémy, můžeme na veterině nějaké ty stovky nechat. Někteří drobečci mohou být zase přešlechtění a musí používat různé doplňky stravy. Jako u většiny, každé má své pro i proti. Volte proto podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.  Pes s pp versus pes bez "papírů"Ať už se rozhodnete pro jakékoliv plemeno, zkuste si nejprve najít chovatelské stanice v Česku a kontaktovat je. Popovídejte si s nimi o plemeni. Poradí vám mnohem víc, než kdejaká encyklopedie. Psi s PP, neboli papírem původu, splňují genetické předpoklady povahově i fyzicky. Jsou uchovnění. Jsou pravými příslušníky svého plemene. Pokud si koupíte psa bez PP, nemáte jistotu plemenných předpokladů ani zdravotních predispozic. Pes bez papírů je pes vždy vnímán jako „kříženec“, a to i přesto, že majitel tvrdí, že rodiče štěněte byli s PP. Majitel si ale buď nedal tu práci psa uchovnit (a porušuje jeho množením smluvní podmínky a podmínky klubu) nebo jeho pes má nějakou povahovou či genetickou vadu, která znemožňuje pustit ho do chovu a dál své geny šířit ve jménu plemene. Množírny?Na poptávku „levných plemen“ reagují nejčastěji množírny. Produkují kvanta štěňat v nevhodných podmínkách, která pak prodávají jako konkrétní plemeno za málo peněz. Bohužel jsou stále lidi, kteří taková štěňata kupují. Přebírají je od chovatele na benzínkách, nevidí vůbec rodiče štěněte, netrápí je, že jejich pes nemá PP a jsou rádi, že mají své vysněné plemeno. Už ale nevidí, že právě finančně podpořili držení psů v malých klecích s nevyhovující hygienou, kde feny obvykle rodí jako na běžícím páse až do naprostého vyčerpání. Pro maximální zisk majitelů. Takové štěně vás bude v drtivé většině případů na veterině stát mnohem víc, než pravé štěně plemene s papírem původu. A dost často z krysaříka nakonec vyroste dobrman. Pomozte opuštěnýmPokud už nechcete psa s PP, zajděte raději do útulku, kde čekají tisíce opuštěných „kříženců“, kteří dokážou svou vděčností předčit mnohá lidská očekávání. Zaměstnanci útulku své svěřence většinou dobře znají a dovedou vám poradit, jaký pes se k vašemu životnímu stylu hodí. Ať už se rozhodnete pro jakéhokoliv nového parťáka, pokud jsou pro vás začátky složitější, neváhejte požádat o pomoc nejbližšího psího trenéra ve vašem okolí. Někdy stačí jen málo, aby se váš společný život s pejskem o sto procent zlepšil, proto je lepší, svěřit se do rukou odborníka. Nakonec se tak i z vás stanou odborníci na psí trénink a povahu a budete si moci troufnout na ta složitější plemena.Tip: Většinu základní výbavy pro čtyřnohého člena rodiny najdete bez problémů u nás ;) 

Typy obojků a jejich výhody Mezi nejzákladnější vybavení pro pejsky patří obojky. Věděli jste, že existují různé druhy a pro každého chlupáče je vhodný jiný? V našem článku vám představíme, jaké najdete u nás na 4dox a v čem jsou nenahraditelné. V nabídce máme celkem 4 typy. Klasický obojek Prvním a zároveň nejoblíbenějším druhem obojku je klasický. Hodí se téměř pro všechna plemena, méně vhodný je pro psy, kteří mají obvod krku stejně velký jako obvod hlavy. Můžou ho tak snadno svléknout. Pro takové parťáky je bezpečnější obojek polostahovací.  Klasický obojek se snadno rozepíná a zapíná díky pevné plastové sponě s vysokým obsahem pryskyřice. Spona vydrží i ve velké zimě, dokonce i v -20 °C. Kroužky, které na ně používáme, jsou nerezové. Takový kroužek se nevytáhne, ani nepraskne. Obojek na krk psa snadno nastavíte pomocí plastové posuvky, utahujte vždy tak, abyste pod něj mohli volně vsunout 1 až 2 prsty (dle velikosti plemene). Nabízíme také sponu a posuvku z kovu pro ty, kteří z jakéhokoliv důvodu nechtějí plast.  Polostahovací obojek Dalším typem je obojek polostahovací. Je vhodný pro lekavé pejsky a pro psy, co mají hlavu a krk se stejným obvodem. Ti by si klasický obojek mohli snadno stáhnout. Nebojte, díky důmyslnému střihu obojek parťáka neškrtí. Je velmi bezpečný. Přetahuje se přes hlavu a klasicky se připne na vodítko. Na krku můžete opět velikost nastavit pomocí posuvky. Posuvku na tento obojek doporučujeme určitě pro mladší pejsky/štěňata nebo pro psy, kteří výrazně mění srst či kondici. Uzavřený obojek  Dále u nás najdete obojek uzavřený. Nemá sponu, což je jeho velká výhoda. Je velmi pevný a bezpečný. Nevýhodou je o trochu horší manipulace. Na krk se navléká tak, že se co nejvíce povolí, nasadí a znovu utáhne. Je vhodný k trvalému nošení, protože neustálé nandávání a sundávání je časově náročnější. Ideální je i pro hlídací psy nebo psy vykonávající službu. Obojek pro lovecké psy Posledním typem je obojek pro lovecké psy. Je vhodný pro psy s ukončeným růstem. Mezi jeho konce je všitá pevná, pružná guma. Na koncích obojku jsou 2 kroužky, na které se zapíná vodítko. Smyslem je snadné stáhnutí pro případ, že za něj pes v lese někde uvízne. Není možné ho ušít s posuvkou, takže se nedá povolit. Je tedy vhodný pro dospělé psy. Ideální pro lovecké psy, psy pracující v lese nebo záchranné (záchranářské) psy. Na VŠECHNY NAŠE OBOJKY vám na přání vyšijeme jméno, tel. číslo a symboly, třeba tlapky. Aby byl chlupáč vidět v šeru i v zimě, lze na všechny typy obojků přišít reflexní lemovku, která odráží světlo až do vzdálenosti 200m.  Univerzální štítek Jestli nechcete jméno a telefonní číslo vyšít na obojek, můžeme nabídnout praktický štítek. Ten snadno s pomocí suchého zipu zapnete na cokoliv, co nosí váš čtyřnohý parťák (obojek, postroj). Díky tomu máte pejska bezpečně označeného a neztratí se.  Proč obojek od 4dox? → Šijeme pomocí plochých, bezpečnostních švů, které se skládají z několika stehů. Pokud porušíte jakýkoliv jeden nebo i několik desítek stehů, obojek se nikdy nerozpáře a zůstane pevný. → Používáme pouze spolehlivé komponenty a kroužky. Nezrezaví, nevytáhnou se a ani neprasknou. Zůstanou pejskovi celý život. → Vyšijeme na obojek jméno chlupáče, a především telefonní číslo. To zajistí, že když se ztratí, má šanci se co nejdřív dostat k vám zpět domů.   → Popruhy jsou české výroby, testované na tah a trh.

Pořizujeme nového psa Uvažujete o novém členovi domácnosti? Možná máte doma seniorního psího parťáka a rádi byste mu pořídili kámoše. Máme pro vás tipy na to, co teď frčí, co pořídit do začátku, co vám ulehčí první dny a na co nezapomenout. Ať už se jedná o štěně nebo o dospělého chlupáče. Mít co jístZákladem výbavy je miska na vodu a krmení, úměrná velikosti štěněte. Může vám stačit obyčejná plastová, do budoucna je ale určitě lepší nerezová, ideálně se stojánkem proti posouvání. Většina psů totiž jinak s miskou obejde celou místnost, než ji vylížou k vlastní spokojenosti. Pro dospělé větší psy je pak praktická miska na podstavci, která je umístěná výše nad zemí (přiměřeně k výšce psa). Na vodu se doporučuje miska keramická, protože z kovové misky se do vody uvolňují ionty, které mohou měnit chuť a vlastnosti vody. Nezapomeňte si pořídit i misky na cestování, které jsou skladné a velmi praktické. Budou se vám hodit. Mít kde spátDalším nezbytným bodem je pohodlný pelíšek. Dobře si předem promyslete, kam ho umístíte. Pro nově příchozího psa by měl poskytovat pocit bezpečí a klid. Takže by neměl být uprostřed všeho dění, ne u topení ani v průvanu a zároveň by neměl být v zastrčeném temném koutu. Někteří pejsci jsou víc vystresovaní a ocení pelíšek ve tvaru boudy, kam se schovají celí (obzvláště, pokud máte doma další psy nebo malé děti). Pelech by měl být dobře vypratelný a velký tak, aby se do něj pes vešel na délku i když se vleže pohodlně natáhne. Klidně pořiďte pelíšky dva a rozmístěte je různě po bytě. Třeba jeden k posteli a jeden do obýváku. A to i v případě, že chcete, aby váš parťák spal s vámi posteli. I tak ocení vlastní pelech, kam si vleze, když bude chtít klid. Vy jej oceníte například při cestování, kdy bude mít chlupáč jasno v tom, kde je jeho místo. Začínáme s vodítkemMalé štěně na vodítko obvykle ještě nebývá úplně dobře zvyklé. Doporučujeme rozhodně pro začátek nevodit pejska na natahovacím flexi vodítku – díky samonavíjecí vlastnosti si pes neuvědomí, kdy tahá a naučíte ho do budoucna krásně tahat. Na prozkoumávání světa je skvělé delší vodítko, na kterém má psík větší svobodu, ale neztratíte nad ním kontrolu (ideálně stopovačka). Pro naučenější chlupáče je pak skvělé přepínací vodítko, které lehce přizpůsobíte situaci – na kratší vzdálenost u nohy do ruchu velkoměsta, pro případ potřeby lze přenastavit na různou délku (2m nebo 3m). S vodítkem nikdy necukejte! Pes si negativní zážitek cuknutí spojí s vodítkem a do budoucna bude tuhnout stresem, kdykoliv ho na vodítko připnete. Zničíte si u něj důvěru a naučíte ho „před vodítkem“ táhnout pryč do bezpečí. Obojek nebo postroj?Pro úplně malá štěňata je ideální obojek vhodné velikosti. Jakmile trochu poporoste, pořiďte parťákovi raději postroj, který je šetrnější k jeho krční páteři. Správně zvolený postroj psovi neškodí a nepřekáží ve vývoji. Nesmí mu ale omezovat pohyb lopatek nebo mu stlačovat dýchací trubici. Nejlepší je, když je pes zvyklý na obojek i postroj a umí hezky chodit na obojím. Hračky a kousáníTak jako lidé, i štěňata mění mléčný chrup za trvalý. Toto období (mezi 4. a 7. měsícem) obvykle provází intenzivní touha něco kousat. Skvělé jsou proto hračky pro štěňata, které jim poskytnou úlevu. Pozor, dokud nenaroste pevný, trvalý chrup, se štěnětem se při hře přetahujte raději  jen velmi jemně a opatrně.  Pravidelný režim je důležitýPsi potřebují pravidelný režim. Jistota, že se vstává ve stejnou dobu, nejprve se jde ven, pak snídaně (nebo naopak), pak jde páníček pryč. Přijde, dělá stejné věci a vnáší do dne řád, to je pro psa nesmírně uklidňující. Pomáhá to dospělým i štěňatům. Po příjezdu domů rovnou začněte vybraný řád provozovat. S malým štěnětem choďte ven nejprve i v noci, aby opravdu pochopilo venčení venku a všechny ostatní úkony opakujte s železnou pravidelností. Malé štěně potřebuje zpravidla krmit 4-5x denně. Berte ho pravidelně na procházky, hrajte si ve stejnou dobu. Uvidíte, že si u vás rychle zvykne. Nezapomínejte už od prvního dne štěně zvykat postupně na samotu. Chvíle o samotě pozvolna prodlužujte, po minutách. Předejdete tak palčivému problému většiny pejskařů – separační úzkosti, která když vznikne, špatně se odbourává. Zbavit psa separační úzkosti je často běh na několik měsíců i let.

Letní paraziti u psa  Paraziti v létěKlíšťata útočí naplno. Skoro se zdá, že na vás při procházce vyskakují z trávy a i přes kvalitní antiparazitika často očesáváte ze svých psů hejna černých teček po návratu domů. Přemýšlíte, jestli nezvolit jiný přípravek? A co ti ostatní parazité, kteří v létě na vašeho psa číhají? Klíšťata vedouSamozřejmě jsou klíšťata tématem číslo jedna. Číhají v trávě, až půjde kolem teplokrevný živočich, aby se napila krve a přenesla děsivé nemoci na lidi i na psy. Jedině po napití je totiž samice schopná naklást až 4000 vajíček. Z nich se vylíhnou larvy, které se také přisávají na teplokrevné živočichy, ale jsou tak malé, že si jich většinou nevšimnete. Následují nymfy, které rovněž sají krev větších savců. Ty se pak přemění v dospělá klíšťata. Celý tento proces trvá až 3 roky. U nás se nejhojněji vyskytuje klíště obecné. Miluje vlhké a teplé počasí a vyleze nejvýše do 1 metru. Na hlavu ze stromu vám rozhodně nespadne. Říká se, že ve velmi krátce sekaném trávníku se necítí dobře. Skutečně se v něm vyskytují jen sporadicky, protože nemají šanci se tak nízko přichytit na nějakého většího savce. A jestli máte pocit, že klíšťata jen přenášejí nemoci a nejsou ničím užitečná, pak je třeba dodat, že se jimi živí například slepice. Puntíkaté klíštěNa téma klíšťat je potřeba zmínit ještě pijáka lužního. Možná jste ho už na svém parťákovi našli. Vypadá skoro stejně jako ostatní, ale je výrazně větší a na zadečku můžete rozpoznat jemné, černé tečkování. V ČR je čím dál rozšířenější a přenáší obávanou babeziózu – drobného parazita, který napadá červené krvinky a projevuje se slabostí, horečkou nebo zvracením psa, obvykle za doprovodu s tmavou močí. Ve většině případů končí nakažení smrtí psa (pokud ihned nenavštívíte veterináře). KomářiMožná až ve chvíli, kdy se chystáte vyrazit na dovolenou do zahraničí se svým psem, narazíte na téma komárů a jak se jim bránit. U nás komáři sice také občas sají krev psů, ale není to nijak závažným problémem. V zahraničí mohou komáři přenášet obávané srdeční červy, kteří můžou vašeho parťáka stát dokonce život. Proto je dobré před odjezdem do zahraničí s veterinářem probrat vhodná antiparazitika, podat je včas i po návratu a vybavit se dobrým repelentem. Kloši a repelentKloš jelení je nepříjemný škůdce, o kterém se skoro nemluví. To proto, že málokdo ví, jak se tenhle drobný živočich jmenuje. Přitom skoro každý už viděl „jako klíště vypadajícího, létajícího, otravného hmyza“. Skutečně se podobá klíštěti s křídly. Ta mu ale po přisátí upadnou. A štípe opravdu rád a velmi nepříjemně. Většina psů se zuřivě vykusuje, často až do krve. Štípanec kloše svědí hodně a dlouho. A někteří psi na něj dokonce mají alergické reakce. Jenže ubránit se mu je složité. Většina výrobců repelentů na kloše nemyslí nebo na ně nefungují. Anebo páníček repelenty u chlupáče vůbec nepoužívá, když se chystají jít do lesa. Nezbývá, než si pořídit opravdu kvalitní repelent a používat ho opravdu často. Octomilky škodí očímJen málokdo slyšel o spojitosti s onemocněním očí, přitom octomilky má doma každý druhý. Speciální druh octomilek, které potkáte nejčastěji v lese a živí se slzami, může přenášet nebezpečné parazity. Jsou jimi drobné hlístice thelasia, které žijí pod třetím víčkem a způsobují záněty spojivek, svědění, výtoky z oka, podráždění rohovky. V případě, že má váš mazlíček problémy s okem, navštivte neprodleně veterináře, který parazita případně mechanicky odstraní. Thelasia se totiž může stejně tak rozšířit na všechny psy v domácnosti, na kočky i lidi. Vši a ti druzíKolem čenichu a uší můžete občas najít taky vši nebo zákožky svrabové (ty přenášejí často i toulavé kočky), které způsobují svědění, hlavně kolem a uvnitř uší. S pozdním létem se objevují taky sametky podzimní, vypadající jako drobné oranžové tečky. Všichni tito parazité způsobují silné svědění nebo dokonce kožní onemocnění. Pokud na svém čtyřnohém parťákovi objevíte některého z těchto parazitů, neváhejte požádat o radu veterináře dřív, než bude pozdě. Je docela možné, že vámi zvolené antiparazitikum bude po celou sezónu fungovat na klíšťata a blechy, to ale zdaleka není vše. Myslete na kvalitní repelenty pro psy.    

Psi a voda – letní rizika Slunce. Konečně je ho až moc. Pejskaři lehce znejistěli, jestli jejich parťáky nepálí tlapky. Starší hafani v tom vedru ujdou polovinu obvyklé procházky. Kdo by jim nedopřál ochlazení ve vodě? Na co si dát pozor, abyste svému psovi neublížili nebo ho dokonce neohrozili na životě? Koupání v příroděJe asi nejoblíbenější kratochvílí páníčků i jejich psů. Vyrazit se někam projít a pak se zchladit ve studené řece nebo průzračném jezeře. Nepodceňujte výběr vody. Často se v ní vyskytují sinice a bakterie, díky kterým se u parťáka rozvinou kožní problémy, plísně a dermatitidy. Těch může být opravdu těžké se zbavit a léčba je časově i finančně náročná. Než do vody vejdete, pečlivě taky prozkoumejte její dno (pokud je na dosah), jestli na něm nečíhají ostré kameny, o které si chlupáč může poranit tlapky. Tip: Polštářky na tlapkách umí opravdu hodně krvácet. K vodě si raději berte s sebou desinfekci a pružný obvaz tzv. koban, nikdy nevíte, co se může stát. V takovém případě se neztratí ani botička, která tlapku ochrání. Protože určitě budete potřebovat dojít úspěšně domů. Vodní hrátkyZahrada a hadice je nejlepší zábava pro mnohé majitele hyperaktivních borderek nebo bull plemen. Chytat vodu a skákat v odlescích jemné duhy dokážou tato plemena (a i spousta jiných) opravdu dlouho. Problém číhá v tom, když se v zápalu hry nalokají vody až příliš. Nepoznají, kdy mají dost. Prostě se dobře baví. Pak ale můžou začít být malátní, unavení, dezorientovaní, můžou zvracet, kroutit se v křeči. To jsou jasné příznaky nastupující intoxikace vodou. Není čas ztrácet důležité vteřiny, okamžitě vyrazte k veterináři. Nadmíra vody v organismu totiž mění tlak v buňkách a může dojít k otoku mozku, který bývá smrtelný. Raději se snažte nic nepřehánět a přívod vody včas vypnout. Jako rychlá pomoc, než dorazíte k veterináři, může fungovat doplnění elektrolytů (např. Nutrisal v troše vody), kdy se začne upravovat tlak v buňkách zpátky. Tip: Jestli chcete dopřát psovi bazén, pořiďte mu raději vlastní, psí. U lidských klasických bazénů si chlupáče dobře hlídejte, většinou z nich neumějí totiž odejít a nakonec se můžou utopit vyčerpáním! Nenechávejte proto psa u bazénu o samotě a bez dozoru. A co u moře?Někteří psi mají to štěstí, že se za život podívají se svým páníčkem i k moři. Mořská voda umí být pro lidi léčivá, pro psy už o něco méně. Pokud se jí hodně napijí, může to znamenat zažívací problémy, zvracení a průjem. Zbytky soli taky nedělají dobrotu v kožichu a po koupeli v moři je dobré parťákovi dopřát opláchnutí sladkou vodou, aby jeho kůže netrpěla. Jak poznat přehřátíKdyž je slunce příliš, snadno se psí organismus začne přehřívat. Zejména v dopravních prostředcích, kde teplota rychleji stoupá na neúnosnou míru. Je to způsobeno i tím, že pes nemá klasické potní žlázy a neumí se potit, tedy ochlazovat odpařováním vody. Jeho jedinou možností je ochlazovat se vdechováním vzduchu přes vlhký jazyk. Jakmile venkovní teplota stoupne nad 25°C, nestačí už jim k ochlazování to. Pes začne dýchat ztěžka, má suchý a teplý čenich, skleněný pohled, zarudlé oči, je  apatický. V takovou chvíli je důležité co nejdříve umístit psa do stínu a ochlazovat jej od tlapek. Ideální je přiložit navlhčený ručník. Náhlým politím studenou vodou mu způsobíte šok, který všechno jenom zhorší! Pomůže taky něčím psa ovívat a nabídnout mu posléze vodu k pití. Pak co nejdříve vyhledejte pomoc veterináře. Psí plavecJsou psi, kteří vodu milují, a pak jsou ti, kteří se bojí opustit bezpečí dna. V obou případech byste měli parťákovi pořídit plovací vestu, pohodlnou a bezpečnou. Plavání totiž spotřebuje velké množství energie a kdo není trénovaný vodomil, můžou mu snadno uprostřed jezera dojít síly. Neriskujte. S plovací vestou se nakonec bezstarostně naučí plavat i psi, kteří se vody bojí. Jak ještě psa zchladit?Kromě blahodárné vody poskytne parťákovi ochlazení i třeba chladící podložka. Tu ale nikdy nedávejte do kenelky nebo malých prostorů. Pes musí mít možnost volby, zda si chce lehnout a chladit se nebo chce být mimo podložku. Ve vyhřáté domácnosti někdy pomáhá přehodit také vlhký ručník přes větrák nebo můžete zkusit mražené psí lízací podložky. Hlavní je vedra ve zdraví přečkat. S vodou není radno si zahrávat a velmi snadno se to může zvrtnout. Užívejte si všeho s mírou, abyste si léto mohli vychutnávat v klidu bok po boku a bez starostí.   

Dovolená se psemSpolečné zážitky s parťákem jsou k nezaplacení. Jestli se chystáte na dovolenou se psem nebo rovnou celou psí smečkou, pohlídejte si, na co si dát v zahraničí pozor. Poradíme taky, na co nezapomenout. Cestování po ČeskuPokud plánujete výlet hezky česky, je tu plno „dogfriendly“ míst. Ať už vás lákají hory nebo kouty velkoměst. Nejaktuálnější seznam hotelů a přátelských lokalit vám poradí nadšenci ve skupinách o cestování se psem na sociálních sítích. Vždy se ještě předem ujistěte při samotné rezervaci pobytu, že ubytují i psa a za kolik. Pojedete vlakem? Dobře prozkoumejte, který dopravce přepravuje psy. Někteří totiž nepovolují větší čtyřnohé parťáky a rotvajlera do tašky rozhodně nedáte. Vždy byste měli mít pro psa vhodný náhubek, ve kterém se bude cítit po dobu cesty pohodlně (rozhodně ne fixační náhubek!). Do vlaku se hodí i deka nebo třeba polštář do přepravky (nebo přímo přepravka). Aby chlupáč věděl, kde je jeho místo a měl klidný prostor pro odpočinek. CyklodovolenáJste sportovně založení? Vyrazte na putovní cestu po Česku! Určitě ale budete potřebovat vozík za kolo. Pokud totiž nemáte závodního huskyho, dříve nebo později by ho z běhu vedle kola mohly bolet tlapky a trpět jeho polštářky. Rozvrhněte trasu raději po menších úsecích, kde si všichni nakonec dostatečně odpočinete. Zážitky za hranicemiMálokomu se ale chce sedět doma. Není nic jednoduššího, než vyrazit autem po EU. Potřebujete mít od veterináře vystavený pet pas, platné očkování na vzteklinu starší 3 týdnů, ale ne starší než 1 rok a fungující čip. Pozor pouze pokud máte více jak 5 psů. To už budete potřebovat povolení pro cestu v rámci soutěže nebo výstavy, aby vás za hranicemi náhodně nezastavili jako množitele. Předem se poinformujte na webech jednotlivých velvyslanectví, kde najdete, jaká jsou v které zemi pravidla. Francie a Německo například nemají rádi bull plemena bez pp a nemusí je pustit přes hranice (nebo je i poslat do karantény). V Rusku neradi vidí rotvajlery. A ve Finsku nedovolují všechna plemena, pocházející z vlka. Autem se psemMyslete na bezpečnost a psa bezpečně připoutejte speciálním autopásem. Buď za postroj, nebo v kenelce na sedadlech, nebo v kufru auta odděleného od zbytku vozu přepážkou. Pokud snáší váš parťák jízdu autem hůře, je lepší zvolit přepravku, přes kterou přehodíte deku. Pes se tak může cítit víc v bezpečí. Určitě zkuste uklidňující medikamenty, aby cestou tolik netrpěl. Ať už aromaterapii, bachovy kapky, něco silnějšího po dohodě s veterinářem nebo postupný návyk několik týdnů před cestou Pozor na úžeh! Když na psa po dobu cesty hodně svítí slunce, může u něj dojít k úžehu. A to i přesto, že v autě dobře větráte nebo máte zapnutou klimatizaci. Letadlem za zážitkyJsou místa, kam autem nedojete. Můžete zkusit letadlo. Jen se dobře informujte, jak která letecká společnost přepravuje psy. Většina společností nedovoluje psy na palubě, pouze ve standardizované přepravce nákladového prostoru. Taková přepravka musí splňovat normy certifikace IATA, jako třeba vyměnitelnou vodu bez otevření dvířek. Personálu letadla vždy oznamte, že máte vzadu čtyřnohého parťáka, aby na něj dohlédli a hlídali mu tam teplotu a tlak. Letenku pro chlupáče kupujte raději telefonicky, webové rezervační systémy ji neumí zarezervovat. Pro menší stres u parťáka hledejte lety bez přestupů. A nebo vyberte dva lety s větší pauzou mezi nimi, ať při přestupu psa zkontrolujete a můžete vyvenčit. Tip pro vás: Chystáte se k moři? Přibalte i ošetřující přípravky na kůži a srst psa (pokud se bude koupat v moři) a hodit by se vám mohla i plovací vesta. Co sbalit na cesty?Je pár věcí, které by vám nikdy neměly chybět. Samozřejmostí je krmivo (u barfařů nejčastěji sušené náhražky nebo dočasně pytel granulí). Taky cestovní miska na vodu a lahev s vodou. Nezapomeňte na lékárničku první pomoci pro psa. Měla by obsahovat: -        něco na průjem -        ošetření na tlapky -        desinfekci -        obvazy -        léky na zmírnění alergie (kdyby se objevila) -        kapky do očí a uší. -        Vhodná jsou také antiparazitika. Určitě si z dovolené nechcete přivézt nezvané hosty nebo nějakou zákeřnou nemoc. Skvělé je mít pro parťáka taky pelíšek, matraci nebo deku. Hodit se bude hračka na uklidnění a pro zábavu při odpočinku. A samozřejmě pevné vodítko a pohodlný postroj nebo i obojek. V ideálním případě zvolte takové vybavení, na kterém je vyšité jméno psa a telefon s mezinárodní předvolbou ČR na vás, aby se chlupáč snadno vrátil k vám, kdyby se v cizině někde zatoulal. Tipy na závěr: ✔ Před cestou do zahraničí si zkontrolujte platnost očkování a čip vašeho parťáka ✔ Pečlivě prostudujte, co požadují v které zemi, ideálně na konzulátu ✔ Po Česku i do zahraničí byste s sebou měli mít dobře vybavenou lékárničku pro psa ✔ Nezapomeňte na pevné vodítko a postroj/obojek s vyšitým kontaktem v mezinárodním formátu pro případ, že se pes zaběhne

Co dělat, aby se z vašeho psa nestal útulkáč nebo toulavý pes? I když uděláme maximum, občas můžou přijít chvíle, kdy se pes prostě zaběhne. Ať už je na vině petarda, srna nebo hárající fena (pro lásku jsou psi opravdu mistry útěku). Poradíme, jak zabezpečit, aby si nakonec vždy našel cestu domů. Povinné čipování psů Od roku 2020 je v Česku platné povinné čipování. Cílem nařízení byla snaha snížit počet toulavých psů, jejichž majitel je neznámý. Ale díky tomu, že zatím nefunguje centralizovaný registr čipů, je v tom pořád tak trochu zmatek. Navíc stále existují množitelé psů, kteří v životě neviděli veterináře, natož čip.  I s čipem však nemáte vyhráno. V případě, že se pes zaběhne, policie přijede na místo jen pokud je možné ho „zadržet“. Teprve pak zkontrolují čtečkou číslo čipu a když se trefí do registru, kam jste ho zaevidovali, zavolají vám, ať si pro psa přijedete. Jinak skončí v útulku. Pojistěte si i jinak, aby se váš chlupáč co nejdříve vrátil zpět k vám. Cinkající známky s adresou Některá města po zaevidování psa dávají majitelům známky s  číslem a názvem obce. Můžou sloužit jako vodítko k návratu domů. Známku si ale taky lze nechat vygravírovat na přání, kde jednoduše uvedete jméno psa a kontakt na vás. Sehnat se dají i nejrůznější miniaturní schránky na obojek, do kterých můžete adresu uložit, ale vždy je tady riziko, že se z obojku utrhnou a pes bude cestu domů hledat složitě. Kontakt, který se neztratí Před 14 lety se zakladatelce 4dox zaběhl její milovaný pes. Následovaly chvíle hrůzy, kdy byl v nebezpečí, a ona věděla, že už to nikdy nechce zažít. Proto vznikl 4dox, který se postará o dokonalé označení vašeho čtyřnohého miláčka, aby jasně každý věděl, kam patří a mohl se vrátit domů. Štítek na cestu domů Naše označení váš chlupáč z obojku či postroje neztratí. Vaše telefonní číslo a jméno psa vyšijeme na info štítek tak, aby údaje nešly přehlédnout. Uvidí ho pracovníci útulku, stejně jako kolemjdoucí, kteří tuláka třeba jen na chvíli uvidí probíhat. Neodvolte, aby se z vašeho čtyřnohého přítele stal útulkáč nebo toulavý pes. Pomozte mu vrátit se vždy tam, kam patří. Domů.

Moderní výcvik psů se točí okolo odměn. Nejeden majitel psa se tak trápí hledáním té nejlepší. Chcete něco vědět? Žádná univerzální nejlepší odměna není. Pro každého psa to bude něco jiného. A co víc, pro většinu psů se tato nejlepší odměna bude často měnit. On i ten nejlepší pamlsek, nejlepší hra či jiná skvělá odměna po čase omrzí. Proto, pokud bych vám měla doporučit nějakou odměnu, řekla bych: „Buďte kreativní.“ Všímejte si, co má váš pes rád, co by ho mohlo potěšit. U pamlsků se nespoléhejte jen na ty komerčně vyráběné. Zkuste také vařené maso, vnitřnosti, konzervy smíchané s granulemi, tvrdý sýr… Nemusíte je psu také pouze podávat. Můžete mu je hodit, nebo odhodit na zem tak, aby je musel hledat. Můžete je sevřít v dlani a nechat psa pár vteřin ruku honit, jako by honil myš. U hraček je to někdy ještě těžší. Nejprve totiž musíte psa zvyknout, že si společně venku hrajete. U štěňat to nebývá problém, během dospívání si ale mnoho majitelů se psem venku hrát přestává a později je velmi těžké hračkou odměnit. Je to ale pouze věcí tréninku. Hraček je dnes na trhu nepřeberné množství a i zde platí, že každý pes ocení něco jiného. Většina lidí ale ocení především dlouhé provazy, se kterými zvládne přetahování bez zbytečného ohýbání. Seženete je navíc v různých provedeních včetně přidané hračky s pískátkem nebo zapletené králičí kůže. Ale i v házecích hračkách je velký výběr a něco se najde pro každého psa. To ale samozřejmě nejsou jediné odměny, které lze použít. Mnoho psů ocení také opravdu vřelou, srdečnou pochvalu, nebo pomazlení. Pozor ale, nesmí to být odbyté. Musíte psu udělat skutečnou radost. Většina psů ocení také vaši aktivitu. Popoběhnout spolu se psem, schovat se mu za strom, dát mu možnost provést oblíbený trik. Odměny najdete také kolem vás. Zkuste psu ukázat žábu. (Jen ho nenechte jí ublížit.) To většinu psů nadchne. Nechte ho skočit do rybníka, či hrabat myši. Pusťte ho za odměnu chvíli na volno, nebo ho nechte vyběhnout za psím kamarádem. A především buďte kreativní! Hledejte, všímejte si, zkoušejte. A střídejte. Pro mnoho psů není ani tak důležité to, jakou odměnu použijete, ale zda je dokážete překvapit.

Slyšeli jste již o Flavonoidech nebo také Bioflavonoidech či vitaminu P? Možná ano, možná ne. Bioflavonoidy mají mnoho pozitivních účinků, působí jako antioxidanty (čímž posilují celkový organismus) a zároveň mají vliv též na ochranu pružnosti cév. Vítaným doplňkem stravy jsou zejména při rekonvalescencích, v období chřipek, nebo například na podporu imunity během podzimu a jara. Obzvláště v těchto časech, rizika onemocnění Covid-19 je potřeba pracovat na podpoře imunity. Avšak nejen u lidí, ale také u pejsků. Stejně jako lidé, tak i psi jsou náchylní k oslabení imunity, získání různých typů viróz (např. i Covid-19 byl popisován u některých pejsků), proto je dobré podpořit zdraví organismu prostřednictvím kvalitního krmiva či doplňků. Ale zpět k flavonoidům. Co to vlastně je a kde se berou? Flavonoidy jsou látky rostlinného původu, nalezneme je tedy téměř ve všech rostlinných buňkách. Jejich velké množství bylo popisováno v citrusových plodech (např. grapefruit), plodech šípku, olivovém oleji a ostropestřeci mariánském. Bioflavonoidy jsou popisovány jako nejúčinnější antioxidanty rostlinné říše. Díky svému antioxidačnímu efektu napomáhají ochránit organismus před působením volných radikálů a zabránit tak poškození životně důležitých látek jako jsou bílkoviny a tuky, se kterými radikály jinak reagují a ničí je. Pokud budete hledat krmivo s obsahem těchto látek, zvažte například tato: Značka Bon Appetit – krmiva obsahují výtažky z grapefruitových semínek a dále olivový olej Značka Wolf´s Mountain – krmiva obsahují ostropestřec mariánský

Tuky v krmivu jsou velmi důležitým zdrojem energie. Vedle toho jsou I nositelem chuti, takže je jasné, že mlsným kočičkám bude chutnat více krmivo s vyšším obsahem tuků, než light verze, která má tuků méně. Dejte pozor na krmiva, kde je tuků moc. Pokud kočka dostává krmivo s vysokým obsahem tuků a ještě k tomu je méně aktivní, hrozí zde riziko tloustnutí až obezity a následných zdravotních obtíží. V neposlední řadě jsou v krmivu k nalezení sacharidy, kam spadá i vláknina. Vláknina má příznivý vliv na průchod tráveniny trávicím traktem, formování výkalů, je vhodným pomocníkem při prevenci proti chlupovým bezoárům a take působá mechanické nasycení trávicího traktu, takže její vyšší podíl naleznete opět například v krmivech pro kastrované či obézní kočky. A nezapomínejme na popeloviny. Co to vlastně je? Termín “popeloviny” nám udává obsah minerálních látek v krmivu, nikoli příměs, která by byla vymetena z komínů či z ulice a dodávána do krmiv. Spadá sem tedy například obsah vápníku, fosforu, hořčíku aj.